„Když já nevím, jestli dělám dobře. Vždycky dělám buď to nejhorší, nebo nejlepší rozhodnutí.“
„Tak samozřejmě, že to bylo to nejhorší rozhodnutí.“
„To ukáže až čas. Jsou prostě momenty, kdy s tebou chci hrozně být a pak momenty, kdy ne.“
„A které jsou ty momenty, kdy se mnou nechceš být?“
„… Nevím. Asi bych měl přestat pořád říkat, že nevím.“
Tak Zloděj neví. Sedí, mluví a neví. Řekla jsem mu, že pokud z těch dveří odejde, měl by si být sakra jistý tím, že to chce udělat. Jenže on neví.
Zloděj přichází s těmi svými pochybami a tak si neustále povídáme a přemýšlíme, kde se to asi posralo. Co se stalo? Proč jsme skončili tam, kde jsme? Skoro vždycky dojdeme k tomu, že to byla trochu blbost se hned rozcházet. Sere mě tím, že když jsme začali mít problémy a domluvili jsme se, že se je pokusíme nějak řešit, tak to nevydrží ani týden a už si hledá byt. Sere mě, že když teď v rozhovoru dojdeme na to, že jsme to moc uspěchali a možná bychom to mohli ještě zkusit, začne Zloděj chrlit další pochyby o tom, jestli je z naší situace vůbec nějaké východisko. Nemám problém se o takových věcech bavit, ale štve mě, že když konečně k něčemu dojdeme, začne Zloděj zase couvat. Prostě neví co chce.
Zajímaly mě jeho myšlenkové pochody, které ho vedly k tomu, že po krásném dni stráveném spolu, kdy to vypadá opravdu dobře, si sedne k pc a začne si hledat byt. Prý cítil, že je to tak správné. Možná, že je tohle opravdu správné rozhodnutí. Můžu jen doufat.
Když jsi znavená a náhle cítíš se tak malá,
Když slzy v očích máš, má ruka ti útěchu dává;
Já je osuším a budu vždy s tebou,
Když se nedaří a přátelé nepomohou;
Jako most přes rozbouřenou vodu,
Rozklenu se pod tebou,
Jako most přes rozbouřenou vodu,
Rozklenu se pod tebou.
…a taky je dobré si pro sebe ujasnit, že máš ráda toho o kom je řeč, takového jaký opravdu je, a ne pouze svou představu jaký by měl být. Přeji vám oběma více tolerance.
Jarmil Prdel
Když jsi znavená a náhle cítíš se tak malá,
Když slzy v očích máš, má ruka ti útěchu dává;
Já je osuším a budu vždy s tebou,
Když se nedaří a přátelé nepomohou;
Jako most přes rozbouřenou vodu,
Rozklenu se pod tebou,
Jako most přes rozbouřenou vodu,
Rozklenu se pod tebou.
xind
pekna basnicka a vystihuje podstatu toho ze kdyz se maji dva radi jsou spolu naporad
LuxusniMicina
ano, ale musí se mít rádi oba dva
Jarmil Prdel
…a taky je dobré si pro sebe ujasnit, že máš ráda toho o kom je řeč, takového jaký opravdu je, a ne pouze svou představu jaký by měl být. Přeji vám oběma více tolerance.
Filiuska
Po dlouhé době konečně pořádnej blog o životě. Musím říct, že se s řadou věcí naplno ztotožňuji. Těším se na případné pokračování.